"až budeme všichni ne on, ona, ale jen "ono", tak se to jistojistě stávat nebude "

No jo, ale já v práci a v situacích s neznámými lidmi CHCI být "ono", respektive nevidím důvod, aby se se mnou jednalo jinak než s mužem (nemyslím takové detaily, jako pomoc do kabátu nebo puštění napřed do dveří, to může být a nemusí, ale předpokládám, že i jako "neutrálové" se k sobě budeme chovat zdvořile, jako se k sobě chovají zdvořile dva muži nebo dvě ženy).

Právě tohle je bod, ve kterém se zastánci výrazné "ženskosti a mužnosti" a odpůrci feminismu hodně odchylují od toho, co si myslím já - už jsem slyšela na mnoho způsobů "když chcete pro sebe rovnost, tak zapomeňte na pomáhání do kabátu, druhý vám pustí dveře na nos, to chcete?", ale přece slušný člověk dveře na nos nepustí nikomu.

A pak je tu další věc - pokud je někdo přiměřeně a nevlezle galantní k ženám obecně, tak je to jistě hezká věc, ale - a to tu už tako párkrát zaznělo - někdo má tu galantnost občas navázanou na to, že je ta žena mladá a hezká, a tudíž tak trochu objektem jeho zájmu, což si myslím, že je dost pokrytecké - tak buď je pro někoho galantnost vůči ženám něco, co má v krvi, a dělá to automaticky všem, nebo je to čistá vypočítavost a dělá to jen těm, ze kterých pro něho "něco kouká", a to opravdu nevím, jestli je o co stát a litovat své "neviditelnosti".