Tak jsem zase jednou v situaci, kdy si tu sedím a nevím, zda se smát, nebo brečet.
Podvečer všedního dne, dělám večeři,podepisuji věci do školy, uklidňuji řvoucí batole, který je v tu dobu nevrlý a leje polívku na zem. Do toho telefon, naštvaný zákazník chce něco řešit, do toho pod balkonem troubí manžel v cizím autě a kývá na mě, ať jdu hned dolů. Dotelefonuju, dole už naštvaný muž, že jsem mu zkazila veškerou radost, už to nemá cenu, vše jsem zkazila....tak se snažím dělat nadšenou, udám batole a jdu se s mužem na 10min projet. Auto jsem mu pochválila. Dojela jsem domů, běžela za dětma a přišla mi sms, "Ja ti koupím auto a ty to všechno zkazíš"/ Mno...netušila jsem, že je pro mě,myslela si, že se mu líbí a jen si ho půjčil na projetí se, nechápu, proč mi tak velké překvapení dá zrovna v době největšího domácího stresu a proč mi ještě nakonec vynadá Vlastně je to tak u něj vždy. Vždy chce překvapit a pokaždé něco zmateně předá, vynadá a zdrhne.
Umějí vaši muži předávat dary a umějí si to překvapení načasovat?