Trapny je na tom treba to, ze pokud nekoho pozvu, coz je pri mych cestach do CR temer vzdy, tak nemam potrebu nahlas hlasit, kolik nakonec celkove platim a uz vubec ne, kolik k tomu prihodim. Beru to jako zasah do soukromi, jako neco mezi mnou a cisnikem, a to zduraznuji, ze nemam na mysli zadne nobl lokaly s michelinskou hvezdou. Kdyz pozvu svoji starou tetu, tak ji chci pohostit a ne uvest do rozpaku, kolik mi "dluzi" za obed.

Vyrostla jsem v tom, ted mi to proste prijde hrozne.