Kat, to je těžký říct. Puberta mimo jiné spustila deprese a úzkosti, zhoršilo se mu nutkavé jednání apod. a s tím souvisí obrovská únava. Brání mu to normálně fungovat mezi lidma. Momentálně jsou jeho sociální kontakty omezeny na rodinu a případné návštěvy u nás doma - a i u těch je dost vybíravý, kdy vyleze z pokoje a kdy ne. Velký úspěch je, když ho někam vytáhnu. Vytáhnout se nechá nejlépe do kina, výlet za památkami a nebo na výstavu. Obojí stojí peníze - nejen vlezný, ale taky to, že ho tam musím odvézt (benzín). Na výstavy by mohl chodit klidně aspoň jednou za 14 dní. Ale on třeba jde dopoledne se mnou na tu výstavu (to je lepší, ve všední den dopoledne není tolik lidí) a pak je zbytek dne totálně odvařenej. Pro mne to je samozřejmě taky časově náročný. Jednak všude potřebuje doprovod a jednak ho nemůžu nechávat celý dny doma samotnýho. Dcera je teda doma, ale on je fixovanej na mě. Nejhorší kolem toho je to rozhodování, jestli ho hospitalizovat, měnit léky, jak dál se školou apod. To mě nejvíc vysává. Občas do toho doma pak hodím vidle a jedu na pár dnů ke kamarádce do sanatoria.