Tohle mám úplně stejně. Taky si v dospělosti připadám "děsně bohatá ", když si můžu boty, šaty, letenku koupit klidně hned a nemusím šetřit delší dobu. Že můžu, a dělám to, jet na dovolenou s kamarádkou navíc a nemusím škudlit jinde. V tomhle jsem pořád velmi pokorná a vážím si toho. Jenže si taky jako dítě moc dobře pamatuju dobu, kdy jsme doma nedostali najíst klidně několik dnů. A když už ano, tak to stejně byl rohlík a k tomu voda se šťávou. To permanentní řešení, aby někdo okolo mě neměl hlad, to je taky něco, co pořád řeším.