Tahle diskuze mne vlastně přiměla k zamyšlení - do Terezína jezdím pravidelně pracovně - provádím tam budˇdůchodce, nebo školní skupiny z jedné skandinávské země. Pro ty školní skupiny to nemá smysl, z 99,98% to haranty nezajímá, chovat se vůbec neumí, už se mi tam i prali, házeli po sobě kaštany apod. Učitelé se radši dívají na druhou stranu. Důchodce to zajímá velmi, dokonce tam byl jeden starý pán, jehož otec byl řidičem "bílých autobusů" - zasvěcenci vědí. V kontrastu k těm skandinávským dětem tam často potkávám německé skupiny studentů s tématickými listy, se kterými musí pracovat - z toho si snad i něco odnesou. Do Lidic jsem jednu dobu jezdila hodně, ale s důchodci, u pomníku dětí to těžce nedávali všichni. Já to musím brát jako práci, takže se nemůžu hroutit, že jedu zrovna do Terezína nebo Lidic, ale je pravda, že když mám stěžovací a sebelitující období, taková návštěva mne zas a znova velmi rychle srovná.