Okolíku,
jistě, to je pravda, s tím blbcem.
U syna se to zkrátka vyhrotilo tou novou školou, nedochází mu, že většina jeho spolužáků nejspíš nepročuměla půlku základní školy z okna a že to prostě nemůže srovnávat absolutně. On byl třeba na základce jedinej z obou devítek, kdo měl jedničku z fyziky a postoupil do obvodního kola olympiády, teď je ve třídě lidí, co uměj dobře fyziku víc a on z toho má nervy, že by třeba nemusel být tak dobrej, jak to původně vypadalo. Když s ním o tom mluvím, tak si to sice rozumově uvědomuje, ale emocionálně to v něm je furt.