"spíš já se trápím synem.... on mi přijde docela spokojený zalezený v tom jeho pokojíku. Z nej vychází jen za účelem jídla a koupelny... Nerada bych, aby ten svůj život tak prožil."


Pevalo, to ovšem nedává smysl.
Chlapec si žije tak, jak mu vyhovuje, je spokojený, a ty řešíš neexistující problém.
Své představy nech stranou, jeho život je jeho život. Evidentně má jinou povahu než ty a přináší mu spokojenost
jiný režim než tobě. Respektuj to a smiř se s tím.
(Syn pravděpodobně chodí do školy a tráví tedy mezi lidmi cca 7 hodin denně, to je pro introverta až až a je úplně normální, že zbytek dne chce mít pro sebe.)