My šetříme i utrácíme oba, každý jinak a každý za něco jiného. Občas se vzájemně snažíme korigovat, ale oboustranně většinou ne moc úspěšně. Kdybychom měli napjatý rozpočet, tak asi spory budou, takhle to jsou jen takové "diskuse".
Levnější boty o 200 by u nás koupil manžel a dražší jídlo nebo zbytečné "pochoutky" spíš já. Ale manžel si za rok např. sportovní boty "levnější o dvě stovky" (obvykle i o víc, pokud jde věřit různým těm slevám) koupí i troje, já bez slevy jedny za dva roky