Přidat odpověď
Ano, i ja beru rozlouceni (at uz pohreb, nebo rozptyl) jako prirozeny stav a soucast zivota a hlavne jako nutnou soucast vyporadavani se se smutkem. Nejhezci pohreb (ac to zni strasne)byl obrad ditete, byl pravoslavny, holcicka lezela v otevrene rakvi, priznam se, ze nic prirozenejsiho jsem nezazila. Nikdo nekolaboval, nikomu to nevadilo, naopak. Po pohrbu se naopak vsichni uklidnili.
Ja treba pohrby v pohrebni sini nemusim, tete, kterou jsem videla 3x bych na pohreb nesla, ale to uz je na osobnim nastaveni kazdyho z nas.
Předchozí