Teď už ne, našemu prckovi stačí naše zahrádka a kontaktům face to face z jinými psi se z důvodu jeho velikosti raději vyhýbám, ale když bydleli rodiče v centru a chodili venčit do Riegráku, tak se tam potkávali s jinými pejskaři. Vtipný bylo, že i když si povídali, tak se často neznali jménem, byla tam paní kníračová, paní foxteriérová, případně pan Dášeňka či paní Rexík