Já ani za svojí osobu nemám ráda, když se mluví vulgárně, takže mi to vadí i na jevišti.

A s divadly je dnes problém, některé věci se odhadnout nedají. Dnes se tam dost realisticky předvádí i soulož, orál, mluví se o tom a to nepříjemným způsobem nebo v nepříjemných souvislostech. A dost často to vypadá na klasicku a pak, protože režisér a dramaturg mají pocit, že klasika netáhne a musí se za každou cenu modernizovat, to buď hoděj do současnosti nebo tam vložej vulgarity nebo tam dají nesmyslné symboly a nebo vše ostatní. (Dětem se vyčítá, že neznají klasiku, ale kde jí asi tak mají poznat, když se nehraje?)

Prostě si přečtu, co o představení píšou v programu a pak se pomodlím.

Na učitelku se spoléhat nedá. Pokud sama to představení už neviděla, tak ví asi to, co já.

Nejlepší je poptat se po známých nebo na Rodině, kdo už to viděl.