Savčí matky (kromě lidských) buď mládě odvrhnou (a v přírodě zahyne) nebo ho nechají cucat do chvíle, dokud mají mléko a žijí pospolu. Je pravda, že neprožívají kňučící mláďata tak dramaticky, klidně si vlezou někam, kde na ně dotěrný potomek do času nemůže, ale pak se zase vrátí.

Fenomén rozhodnutí "nebudu kojit, ale jsem milující maminka", je jenom u člověka.

Sunar je fajn, v naší generaci je to mezi umělými mléky něco jako lux mezi vysavači (značka, co se stala nadřazeným slovem)