Když ono je to fakt věc osobního nastavení, formovanýho do značný míry tou konvencí. Jak co se týče představy kojenýho dítěte, tak co se týče představy o ženských prsou. Ty jsou různý a kdyby se člověk narodil jindy a jinde, ani by mu asi nepřišlo, že někde ženský choděj s nahejma prsama a kojej tříletý děcko, plus že si pětiletej sourozenec, když to vidí, přijde cucnout z druhýho prsu. Jak tomu bejvalo tam i tamhle nejspíš po celý dějiny a někde to pořád je, u nás to taky nebylo až tak vzácný po venkově ještě v 19. století. Na to se dá namítnout, že už jsme přece pokročili někam dál, ale i ta představa pokroku je zase věc konvence, nemusí souviset s nějakým objektivním zlepšením (jako třeba že je zlepšení mít ústřední topení místo kamen na uhlí), je to prostě změna ve stylu "teď se to dělá takhle."