V rámci oboru je nejhorší rutinní formální práce, to mě nebaví.

Mimo obor bych nedávala práci v hluku, práci s nutností podvádět nebo se vnucovat nebo dodržovat absurdní korporátní pravidla.

Umím si představit, že bych dělala i věci úplně odlišný od mojí profese. Třeba řemeslo (krejčovinu, ševcovinu), nebo fyzioterapii, nebo muziku (na to málem došlo). Vždycky s dostatečnou mírou svobody, aby mě to bavilo.

No, tak zpátky k rutinním formalitám dneska to stojí za houby.