Přidat odpověď
Souhlasím s Ruth, že rodiče s dětmi nemluví. A ani děti nechtějí, když jim to nejde (školkové), protože jsou zvyklé, že se jim dá tablet, pustí tv nebo dá mobil, aby byl klid. Kolik já vídám dětí na kočárku s mobilem... nebo v restaruaci. A opravdu nejde o školní. Místo, aby rodiče děti zabavili mluvením nebo hrou nebo pstelkami (teď mám na mysli čekání n aobjednaný oběd), tak jim vrazí mobil. Kolikrát já vypínala tv v dětském koutku v restauraci a kolikrát to jiný rodič zapnul... Ne, dětem nestačily hračky v tom koutku, musela jít tv s blbinami. Kolik rodičů místo čtení pustí dětem tv nebo cd? Nechtějí investovat energii do dětí, radši dělají jiné věci. Osobně to nechápu.
Na závěr pro jistotu dodám, že nemluvící dítě nebo dítě s logopedickou vadou není vždy dítě z prostředí výše popsaného. Někdy to i přes snahu rodičů jde pomaleji. Ale z celkového pohledu se dá vysledovat, kam se trend ubírá. Signifikantní nárůst dětí s minimální slovní zásobou je odborníky zmiňován, opakovaně.
Předchozí