Kopřivo, mé děti na prigády chtěly samy, dcerunka byla ochotná mýt nadobí, tahart KM, pozdeji čelit ožralům coby servirka. Synáček si pro změnu liboval v osazování oken v 7. patře bez řádného jištění u pofidérní firmičky. Byl to hec, chtěly být pány nějakých svých příjmů (a taky jsme nikdy nebyli, pravda, v bublině)

Ale nemyslím si, že zrovna toto jim vetknulo nějaké hlubší sociální cítění, setkaly se s řadou pitomců, opilců, lidmi, co fixlujou, obchází věci, podvádí..

Já nějak této brigádnické romatice nerozumím