Kudlo, jsou prostě lidi, co na panelák nedají dopustit, a pak takoví, co ho fakt nemůžou. Já patřím do té druhé skupiny. V klasickém paneláku jsem žila 2 roky a myslela jsem, že snad chcípnu, prostě jsem se tam vůbec necítila dobře. A to jsem přitom byla zároveň vděčná, že nám ten byl náš známý pronajal za dobrou cenu a vytrhl nám tak trn z paty. Ale opravdu bych se tam nedokázala vrátit.
Co tak pozoruji, panelák mají většinou v oblibě lidi, co v něm vyrostli. Já vyrostla částečně v centru Prahy ve starých bytech s vysokými stropy a částečně na moravské vsi a mám to prostě pod kůží. To není nic racionálního, to je o nejvnitřnějších emocích, které souvisí s tím, kde jsem schopná se cítit dobře a doma.