Buřte,

mně docela vaděj ty insinuace, že když se někdo opováží na chvíli zapnout dítěti televizi tak to určitě znamená, že mu ji strká pořád a že ho nedokáže jinak zabavit.

Já jsem svý děti bavila celý dny, a pamatuju se, jak úlevný bylo dostat se (velmi výjimečně) do hospody, která měla hrací koutek a děti se tam chvíli zabavily samy a my se mohli V KLIDU najíst.

"Aby vydržely chvíli v klidu a s příčetným chováním" by jistě šlo, ale museli bychom se jim osobně věnovat, tudíž bychom se nenajedli v klidu a mohli bychom rovnou zůstat doma. A to osobní věnování jsme praktikovali většinu času, ta hospoda byla jen kratičký a vzácný okamžik rozptýlení.

Takže nevím, jestli se "chytrým řečem" o nedostatečném věnování se kvůli tomu, že se dítě v hospodě kouká chvíli na telku, mám smát nebo se naštvat.