já mám se značkama zásadní problém, že je prostě neznám... pak se mi v turecku na trhu líbí peněženka, zdá se mi fajn, že na ní není žádná značka (ze všech těch diorů, vuittonů a burbery mi jde hlava kolem), jen takové neurčité logo, koupím si ji (za pár šupů, já stejně všechno zničím) a doma mi neteř řekne "jé, ty máš peněženku michael kors"... a já jsem naštvaná, že mám peněženku, co se mi líbí a je fajn a je to fake...
nepotrpím si na drahé věci (co nezničím, to ztratím) a beru to tak, že moje věci mají krátkou životnost, nebaví mě ukládat kabelky do sametových vaků, vycpávat je, aby držely tvar, nehodlám prát šátek v ruce, nechce se mi vztekat, když ztratím náušnici za tisíce...
na druhou stranu párkrát jsem si nechala ušít něco na míru, s tím jsem pak byla dlouho spokojená, tam ten smysl vidím a kdybych nemusela řešit peníze, nechám si šít pravidelně (ale já mám taky velmi nekonfekční postavu, takže je to i o tomhle)... a kdybych si mohla dovolit boty na míru, jdu do toho taky hned