Já bych neměla vůbec problém s tím "nechat syna samotného doma", "nechat ho pařit celý víkend na PC" apod. Když si plní svoje povinnosti a tak nějak "funguje", ať si rozhoduje o trávení volného času sám. Bylo by mi ale líto nemít žádný společně strávený čas (odjet každý víkend bez něj na chatu). Takže bych se snažila najít kompromis a nějak to nakombinovat. Aby zůstaly nějaké společné zážitky-protože ty dělají vztahy (a rodinu). Jinak bychom nebyli rodina, ale pouze "spolubydlící".

Co se týče chaty, ta naše je víceméně bezúdržbová, v podstatě více práce je jen při jarní očistě a zazimování. Synové toto 2x za rok s námi absolvují, ani by je nenapadlo nechat to jen na nás. Starší syn cca od 15ti rád jezdí na chatu bez nás - s kamarády nebo se slečnou a sám nechce, aby tam byla tráva a trní po pás a okolo ohně shnilé lavičky. Takže je často sám iniciátorem nějakého toho "pracovního" víkendu na chatě . Ale jet tam s námi strávit "pobytový" víkend by se jim určitě nechtělo.

Naštěstí máme zatím dost jiných společných aktivně/sportovně strávených víkendů a dovolených, i když máme kluky už velké - 13 a 18let. Rádi s námi jedou na lyže, loni v létě na putování po Norsku obytňákem, i u moře jsme aktivní - naposledy potápění, výlety na motorkách (na jedné kluci spolu, na druhé já s manželem jako za svobodna - nadšení všech zúčastněných ). Nemám problém "přibalit" i synovu přítelkyni - je to moc fajn slečna. Tak snad nám to vydrží