Vlasy si barvím od 45ti let. Neskutečně mně to sere - pardon, ale trefnější výraz nenacházím. Na tmavě hnědých vlasech jsou prostě šediny vidět. Manžel má vlasy světlé a jeho šediny mají zlatavý odstín. To mu fakt závidím. Nikdy jsem si předtím žádnou barvu na hlavu nepatlala. Kdybych chtěla zakrýt šediny důsledně, musela bych chodit ke kadeřníkovi co 3 týdny. Navíc šediny těsně u hlavy vypadají, jako bych měla lysiny na hlavě. Líbí se mi stříbrná hlava, Diana Keaton je v ní nádherná. Jenže...nabarvit hlavu ,, na bílo,, znamená, že se vlasy musí nejdřív odbarvit a to je v podstatě zničí. Bílé vlasy vypadají dobře na opálených lidech a já se slunci vystavuju nerada. A zase bych musela chodit na barvu, jen teda ne hnědou, ale bílou. Vzhledem k tomu, že mám šedých asi 20%, tak by ten odrost po 3 týdnech vypadal stejně brutálně, jako teď. Takže se ostříhat na ježka a čekat, co mi na hlavě vyroste a rezignovat? Vlasy, které jsem měla pod lopatky, mám už zkrácené na ramena a stejně to nic neřeší. Mmch o žádný hit se nejedná. Prakticky všechny Angličanky, co tady potkávám na ulicích, starší 50ti let, si hlavu nebarví a šediny neřeší.