Vedle mně sedí kolega, kterého úplně miluju. Ráno řekne "ahoj", v poledne "dobrou chuť", večer "ahoj" a jednou do roka "všechno nejlepší". Když před pár lety prohlásil mimo rozvrh ještě holou větou "tak jsem včera zkolaudoval", tak jsem z toho měla skoro šok.
Sedíme spolu takových let a dodneška nevím, jestli má doma nějakou ženskou nebo chlapa nebo nikoho.