Myslím si, že na pud sebezáchovy nelze u každého jedince spoléhat, a to ani při naplňování romantických představ.

Koneckonců není spoleh ani na pud rozmnožovací a ostatní pudy, neb všechny mají značnou individuální variabilitu.

Řada lidí hodně riskuje ohledně zachování svého života - ať nějakým trvalým sebepoškozováním (alkohol, kouření, škodlivé stravování, pohybový režim...) nebo jednorázovými akcemi, stylem řízení auta, náplní koníčků, sportu... možností mraky.

Z nich někteří si uvědomují, že riskují (nebo si zkracují) život, a z nich někteří to zdůvodňují úslovím "na něco umřít musím" - no, a proč by člověk nemohl vědomě zemřít na svoji romantickou představu? Třeba taky jen o pár let dříve, jako si to zařizují např. nezřízení jedlíci s naplňováním svojí představy o svém potěšení (jídle)?