Tak nedotýká se mě to do té míry, že by mě to nějak mrzelo nebo mi stálo za to něco měnit, ale je to velmi zajímavý studijní materiál.

Aneb jak si lze sám před sebou omluvit, že dělám něco, co není úplně košer, protože:

- ten člověk se nebrání, tudíž mu to asi nevadí, ergo si můžu vůči němu dovolit něco, co by mně samotnému bylo zatraceně nepříjemné, kdyby to někdo udělal mně.

(za zmínku stojí, že pokud se někdo naopak brání, a nedejbože se dá ještě vyvést z míry a není přitom úplně korektní, tak je mu to také přičteno k tíži).

- ten člověk tu není/je stejně jen virtuální, tak co.

Zajímalo by mne, kdo z účastníků této diskuse by byl schopen snést stejnou minci, jakou dnes pokládá na stůl vůči jiným, aniž by se hroutil, demonstrativně odcházel nebo plakal, jak je vyštípáván a vyklováván.