sovice,

já jsem od Tebe žádné rýpnutí nezaznamenala, takže to bylo asi v rámci normy.

Nevadí mi, když mi někdo řekne, co si o mně myslí, případně co mu na mně vadí, když je to aspoň trochu reálný, protože to sama dělám taky, takže bych měla být schopná to snést.

Preferuju tedy, když u toho není zbytečně hnusnej, ale když je, tak to padá na jeho hlavu a ne na moji (stejně jako na moji by padalo, kdybych byla zbytečně hnusná já). A neberu kritiku, která je úplně scestná. Tedy když mi někdo řekne, že jsem moc rozvláčná, tak to beru, protože to tak někdo může opravdu vnímat. Když mi ale řekne třeba, že lžu, manipuluju nebo chci záměrně škodit, tak protože si ničeho takovýho nejsem vědoma, tak chci, aby mi to vysvětlil. Pokud toho není schopen (což prakticky nikdy není), tak to beru tak, že má asi nějakej problém (ale příjemný to moc není).

Řeči typu "když sem píšeš ty, tak já odcházím" beru čistě jako problém toho pisatele a přijde mi to jako "no a co já s tím", protože si myslím, že se sem bez problémů vejdem všichni, pokud dodržujem pravidla diskusí.