No, máme dvojčata dvouvaječná, a jsou oba totálně rozdílní, jedno drobné vyžlátko a druhé vysoké se sklony k buclatění. Zpočátku se stravovali oba stejně, teď to vyšší mírně hlídáme, jí prostě míň. Je to děsně zajímavý, protože to člověk fakt může srovnávat, stejné prostředí, stejné jídlo, tak je zřetelně vidět, co mají v životě jinak. To mohutnější je o dost citlivější, úzkostnější, bojácnější, už ze své podstaty, ale samozřejmě se k němu tím pádem chováme jinak
Co jsem vypozorovala (ale nijak zvlášť nad tím nedumám, prostě se náhodou něco o někom dozvím), tak dospělí lidé s nadváhou mají vždycky nějaké to trápení z dětství - nemusí jít o něco objektivně závažného, jde o to, jak oni sami to vnímají. Ale nevylučuju, že je to jen nějaká moje speciální bublina
Každopádně hubnutí není žádná brnkačka, je za tím spousta práce, a obdivuju každého, komu se daří