Kdysi si mi stalo, že mě v plné rychlosti protijedoucí auto vytlačilo ze silnice (zkracovalo si lesní zatáčku protisměrem, jenže tam jsem po své straně jela já). Spadla jsem s autem z několikametrového mostku na cyklostezku do rodinky cyklistů, ale zrovna na místě dopadu zázrakem nikdo nebyl (náhodou byli děti napravo ode mě a rodiče nalevo a mezi nimi pár metrů akorát tak pro mě).

Pak jsem přeskočila tu cyklostezku a řítila se z takového kopce pořád v původní rychlosti a pak jsem vjela do lesa a nabourala čelně do stromu. Kromě hnutého krku se mi nic se mi zázrakem nestalo.

Z auta nezůstalo skoro nic. Bonus je to, že původně se mnou měl jet spolujezdec a ten by to zaručeně nepřežil, protože místo vpravo bylo rozmáčklé úplně na kaši. Rozmyslel si to těsně před odjezdem.