největší kliku v životě jsem měla, když mě po zbabraneém porodu vzkřísili v inkubátoru a já jsem z toho vyvázla bez závažnějšího postižení (nějaké ty dys nepočítám, křísili mě fakt dlouho).Potom jsem měla kliku, když v cca 3/4 roce mi přišli na vadu srdce a dávali prognózu, že v dospělosti nevyjdu ani do schodů. Operaci jsem přežila a můj nejoblíbenější výlet je Obřím Dolem na Sněžku, takže jsem to asi taky zvládla .

Jako mladá jsem přebíhala přes silnici, moc jsem spěchala na tramvaj... nabralo mě auto do beder a odhodilo na silnici. Naštěstí brzdil a já jsem nosila ortopedický korzet, takže jsem měla takovou plastovou zbroj . Neměla jsem myslím ani modřinu.

Jinak jsem snad nic tak závažného nezažila, v autě jedna havárka, manželem nezaviněná, ale já se bouchla do hlavy o stínítko, tak jsem se do nemocnice proletěla vrtulníkem. byl to docela dobrý zážitek, takový bonus, aspoň jsem si prohlédla Vysočinu zvýšky. Mám moc hodného anděla strážného !