Včera jsem našla na silnici sraženou, mrtvou, citrónovou andulku. Jindy mrtvou korelu v lesním háječku.
Když jsme pili kafe pod pergolou, uslyšela jsem mezi vrabčími a sýkorčími hlasy ten andulčí. Vypadala jsem jako magor, než letěla okolo. Modrá.
Když jsem šla na trávu, našla jsem želvu. Živou. Nádhernou. Ta sem k nám ale nepatří.
Potom jsem jednou našla v přírodě mrtvého člověka. Teda našly ho nějaké cizí děti. Tak jsem jim pomohla s identifikací "předmětu", neb byl již muminfikován. Zavolala jsem pak státní orgán k vyšetření.
Našla jsem v přírodě na třech různých místech, ve třech různých časech, tři různé balónky s cedulkou a adresou. Vypustily je děti. Z Rakouska a Německa. Napsala jsem jim,kam ten jejich doletěl. Aby měly radost.
Dala jsem kamarádovi šátek. S těžkým srdcem, neboť šátek byl hezký a líbivý. Za půl roku jsem v lese na pařezu nalezla složený, navlas stejný, šátek. Nikde nikdo. Vzala jsem si ho a poděkovala. Někomu.
Muž šel se psem a vrátil se s historkou. V parku se na svah snaží vydrápat krtek. Vždy se skutálí dolů. Přesto se stále zarputile snaží. Když jsem šla za tři dny stejným místem se stejným psem, snažil se na svah stále vydrápat krtek.

Našly jste někdy divné věci ?