To právě chci slyšet, jestli chlapi dělají..

Třeba partner mé kámošky jí daroval polovinu pozemku na stavbu baráku, protože chce, aby dům byl opravdu obou a ona tam opravdu byla ve svém - to je u mě krásné gesto, jasně vyjadřuje, že ji opravdu miluje, opravdu s ní chce být celý život a nechrání si svůj majetek - nedělá si zadní vrátka. (ale zase odmítá svatbu, takže u něj by nepochybně gesto největší povahy byla žádost o ruku )

U mého muže - třeba jsem ze začátku vyjadřovala přání, abychom si společně pořídili dům, což bylo rovněž odmítnuto, on je bytový a městský člověk, čili kdyby přišel s tím, že budeme stavět (parcelu paradoxně má), tak bych to brala jako mega gesto. Ale je fakt, že já to nijak nevyžaduju.

Můj první mi byl nevěrný, tam by adekvátní gesto bylo právě - byl jsem blbec, došlo mi, že miluju jen tebe, prosím odpusť mi, nechci, aby tě to trápilo, takže nastoupím do jiné práce, příp. se přestěhujeme jinam atd. (dělali spolu). Milovala jsem ho, ačkoli mě to strašně zranilo, s tím správným gestem bych mu to odpustila, ale prostě nepřišlo... (samozřejmě dobře, že nepřišlo, o tom žádná, současný muž je x-násobně lepší a jsem s ním mnohem šťastnější...)

U toho, co se mnou nechtěl být nikdy přes noc, jsem vlastně celou tu dobu čekala, že prostě jednoho dne přijde a řekne, dneska s tebou zůstanu, nebo dokonce - příští týden jedeme na dva dny do toho hotelu, co jsi mi ukazovala, už jsem to zařídil... Taková blbina a taky jsem se nedočkala. Přesně to byl důvod, proč jsem ho nechala - ne že se mnou nikdy nespal, ale to, že tak tvrdošijně ignoroval mé (naprosto přece nevinné) přání, i když jsem mu x-krát dala najevo (i trvdě řekla), že o to strašně moc stojím. On to jen vždycky - určitě, někdy..., příště... Poté, co jsem se s ním rozešla, jsem kráva blbá nejmíň 2 měsíce čekala, že prostě zavolá, přijede, přijde a řekne, už jsem to pochopil, chci tě zpátky a jestli o mě ještě stojíš, strašně rád s tebou zůstanu... (on by mě i zpátky chtěl, ale za stejných podmínek jako před rozchodem, já ho děsně milovala (bylo to ještě furt v té akutní zamilovanosti, chápete to? nějakých 10 měsíců jsme spolu chodili - spali, na večeře atd, prokecali spoustu hodin... a ani jednu jedinou noc jsme spolu prostě nebyli), ale prostě jsem ho bez toho "gesta" nemohla vzít zpátky (mám nějakou hrdost - nemůžu přece říct, můžeš si se mnou dělat co chceš, bo já tě miluju a nedokážu tě opustit) - teda po pravdě, rozešla jsem se s ním tak 3x nejmíň, teprve naposledy jsem to už zpátky nevzala )