35 km je pro mne už péče nedostupná nebo minimálně málo dostupná. Pak se divíme, co lidí nemá zuby. Když sečtu vzdálenost a cenu za zubní výkony, přidám k tomu neochotu zaměstnavatelů pouštět lidi z práce, čili na cestu k zubaři si musím vzít dovolenou, protože zaměstnavatel mne jinak nepustí, tak už s tím mám docela problém.
Kurník, jak to kdysi dělali komunisti, když ještě za mého dětství byl v každé střediskové obci aspoň dentista? Zubní lékař byl dostupný do 20 km a dělal jen složitější věci, jednodušší zákroky dělal dentista a v případě potřeby poslal pacianta k lékaři. K dentistovi to nebylo dál než 10 km, vlastně pro spádové obce kolem střediskové obce (ta naše měla třeba cca 1.300 obyvatel).