Grainne,

přesně tak.

Proto by mě různé kytice v momentě, kdy by šlo opravdu o průšvih, spíš naštvaly, protože bych to brala jako snahu problém zamést pod postel a neřešit.

A třeba u toho, kdy se manžel vrátí domů v náladě a donese spoustu šeříku, na to bych koukala jako puk, protože bych neměla žádnej problém s tím, že se vrátil pozdě a opilej, nevadilo by mi to a přišlo by mi divný a zbytečný, aby se mi za to omlouval.

Samozřejmě pokud by to udělal výjimečně. Kdyby chodil domů opilej co týden, tak by to byl nějakej hlubší problém a tam by zase šeřík byl snaha o zametení pod postel.

Vlastně mi z toho vychází, že o spoustu gest nestojím, protože je vnímám jako "ucpu jí pusu, abych nemusel řešit nějakej problém".