Můj muž bral dlouhá léta plat několikanásobně (asi 3x) vyšší než já. Přesto jsme se vždy o utrácení peněz vždy dohodli. Neumím si představit, že by větší výdaje se mnou nekonzultoval. Syn povyrostl, můžu se věnovat kariéře a beru skoro tolik, co on. Jsme relativně zabezpečení, finance ale stále máme společné.
Beru partnerství nejen jako něco, co znamená společnou postel a jídelní stůl, ale opravdové partnerství dvou rovnocenných jedinců. Bude to znít pateticky, ale u nás platí ono "co je moje, je i tvoje".