Ale samozřejmě, že to hraje roli, sakra velkou.

Manželka prostě nemá co mít přístup k firemním penězům, protože se na tom byznysu nepodílí. Neví, co a kdy je potřeba, kdy a co je potřeba zainvestovat, kdy se musí a jaká vytvořit rezerva a tak. On by se majitel firmy hodně divil, kdyby chtěl zaplatit daně a zjistil, že manželka mu vybrala účet a zaplatila třeba společnou dovolenou. Jeho činnost je živí.

A to píšu jako někdo, kdo má svoji firmu a muž má svoji firmu. Ani jeden z nás nemáme přístup (ani přehled o) účtech toho druhého, ani jeden z nás si nic neschvaluje se druhým.

Nemluvíme si ani do investic do svých majetků - fakt by mě rozesmálo, kdyby mi muž schvaloval, jestli "můžu" mít obklady za 1200 za m2 a pokoušel se mě přesvědčit, že za 350 Kč /m2 by mi mohly stačit... Já mu taky nežvaním do toho, že do bytu pořídil už 4 (!) klimatizační jednotky. Nebo že velkému synovi (který tedy není můj) k 18nám pořídil nový auto, jaký a za kolik...

Čili ani výdaje za několik (mnoho) měsíčních platů si vzájemně neschvalujeme, respektujeme, že každý si umí vydělat, že má rozum a ví, kolik může utratit, kolik musí zůstat na účtu na daně, mzdy atd. Ale je to o tom, že fakt neřešíme, jestli za 100.000,- Kč na účtu musíme koupit rovnátka dětem, můžeme jet na dovolenou nebo tam musí zůstat na zaplacení daní... Je to prostě jiný styl myšlení, než když někdo počítá, kolik a jakých může koupit jogurtů (nic proti, žila jsem tak mnoho let...)

Jo a o tý chudince manželce doma - ona má měsíčně k dispozici (aspoň holky, co znám) víc, než je průměrnej plat, a to z toho fakt neplatěj nájmy nebo inkasa - jsou to prachy na domácnost, děti a ji... Fakt nepřemýšlej, jestli můžou zaplatit rovnátka, aby jim zbylo na chleba. Navíc tihle chlapi jsou často hodně vysazení na srovnávání s ostatními chlapy, takže spíš chtějí, aby ženy byly reprezentativní, čili utrácely za sebe, bo by v kolektivu neobstáli.