"Jaké by musely být myšlenkové pochody člověka, který by za těchto okolností považoval ty peníze jen za svoje, protože on je vydělal?"

Kudlo,
a tohle tu někdo psal?
Pokud si dobře pamatuji, řeč byla o tom, že ten vydělávající posílá na domácí nebo chceš-li provozní účet dostatečně velkou sumu, aby byly pokryty výdaje a nároky rodiny, a část si nechá na svém, buď podnikatelském nebo osobním. To je vcelku běžný model i u rodin, který nemají příjmy "jako Kellner", u nás to tak funguje taky - povinné platby máme rozdělené, pak jsou účty, na které se neleze, a na osobních účtech máme každý k dispozici "svoje" peníze, se kterými nakládáme podle vlastního uvážení a neptáme se jeden druhýho, jestli můžeme a co můžeme. Přičemž nejsou nijak striktně oddělený, reálně se doma "válí" dvě karty a každý může používat kterou chce. Jen teda synovi půjčuju vždycky jen svojí, ale ten ještě není výdělečně činný.