Ať debata začne z jakéhokoli bodu, zasekne se na tom, že veleúspěšný manažer pracuje 14 hodin den co den a tak si musí - má nárok - užít svůj koníček, náročný na prachy a čas. Co by jinak z toho života měl. Otázka je, zda to doma oznámí, nebo konzultuje. Dva nesmiřitelné tábory, oznamovači se vysmívají konzultantům, že chtějí, aby se cestovatel doprošoval.
Nejen že si oznamovači myslí, že jsou konzultanti blbci, což není slušné, ale patrně oni nechápou, že v partnerství neznamená konzultace nějaké doprošování. Je to umění dohodnout se. Je to někdy složité? Je. Ale život složitý je, tak se s tím musí počítat. Nemávnout rukou.
Extremistický názor, že konzultant chce, aby partner jen seděl doma na gauči, nepadl od nikoho, jen jako vyrypující poznámka z protitábora. K čemu to.

Nevím, jestli se dnes při svatbě zmiňuje, že snoubenci znají svůj zdravotní stav, ale místo toho bych tam dala - Když jeden ze snoubenců nastartuje úspěšnou kariéru, která ho pohltí na celý bdělý stav, bude kompenzovat výkon náročným koníčkem jako samozřejmostí. Druhý snoubenec bere na vědomí, že se jejich životní styl bude lišit jako den a noc a bude to jejich normální život.