Žženo,

přesně takhle to vnímám taky.

Že si umím představit, že bych manžela v jeho "cestě do Himalájí" podpořila a byla ráda, že si splnil sen, ale ani ve snu si neumím představit, že by přišel a oznámil "jedu na měsíc pryč, protože jsem to já rozhodl a Ty si trhni a nějak se zařiď, jestli mi k tomu chceš něco říct, tak mne to nezajímá".

Proto si beru skoro až osobně (i když je to samozřejmě blbost ), když Monty napíše, že je to pro ni ekvivalent žadonění o svolení či jak to psala, a "nikam nepůjdeš, budeš sedět se mnou doma na gauči" .