a ještě k těm bagatelním výdajům a autíčkům:

dejme tomu, že pro bambilionáře je výdaj za nový auto na úrovni, jako pro mě je výdaj za řekněme novou knížku. Pak chápu, že ho nebude s manželkou konzultovat, protože pro něj je prostě bagatelní.

Ale nemělo by to být v tom případě tak, že je bagatelní PRO OBA DVA (protože maj tolik peněz, že jedno auto v rozpočtu ani nepoznaj), a tudíž by ho nemusela konzultovat ani ta manželka?

Protože nebylo by trochu divný, kdyby si manžel více vydělávající než manželka, ale ne bambilionář, ale střední třída, za svý peníze mohl jít a koupit si knížku, ale manželka by se na tu samou knížku musela toho manžela ptát?

Pokud je tedy v kategorii normálního člověka knížka (a v kategorii bambilionáře auto) bagatelní výdaj, který v rozpočtu ani nepoznaj, tak proč by se na něj měli vůbec NAVZÁJEM ptát, případně proč by se měl ten jeden ponižovat tím, že se bude ptát, kdežto ten druhej nemusí?

A pokud to NENÍ bagatelní položka a v rozpočtu to nějak pocítěj, tak zase - proč by se ten jeden měl právo neptat a ten druhej ne?