Aha, Monty, děkuji za vysvětlení.

V tom případě -

- neznám vůbec nikoho, kdo by praktikoval model A. Znám maximálně dvojice, kdy jeden vydělával a druhej se staral o malé děti, a to bych neoznačila, že NEPRACUJE. Takže jakékoli spekulace o tom, jak to u takových lidí může chodit, by z mé strany byly pouze hypotetické, protože si neumím představit dospělého zdravého člověka, který je JEN TAK doma a nepracuje, aniž by se staral o malé děti, případně vedl rozsáhlou domácnost. Pokud by opravdu NIČÍM nepřispíval, ani penězi, ani prací, tak by asi bylo na místě se toho druhého ptát, ale já osobně bych si v takové pozici přišla trochu jako parazit, zlatokopka nebo vydržovaná žena.

- v modelu B Ti najednou vyskočil ten podnikatelský účet, o kterém ale původně řeč nebyla (respektive mluvila jsi o něm jen Ty, jako by to byla nějaká danost, ale možnost "nekonzultovat" jsi vztahovala i na ty 7miny právníky, kteří jsou zaměstnanci a podnikatelský účet nepotřebují).

Samozřejmě ten podnikatelský účet je už konkrétní okolnost toho, jak to mají nastaveno ti konkrétní dva, a pokud to mají nastavené tak, že "účet A je podnikatelskej a účet B rodinnej, každý měsíc se z účtu A na účet B přelije velkorysá částka určená na útratu domácnosti, a pokud je potřeba něco nad to, tak se manželka obrátí na manžela, kterej ten účet A jakožto podnikatel spravuje, zda by mohl tentokrát poslat něco víc", tak si myslím, že by se nad tím asi zdaleka nepozastavilo tolik lidí.

Ale ten spor stejně nebyl o tohle, ale o to, jestli si ten manžel může koupit z toho účtu A pro sebe cokoli "nadlimitního", na co by, kdyby to tak chtěla ta žena, musel posílat peníze na účet B, aniž by to s ní probral .