Kudlo,
tak jo, tak další příklad.
Máš sice pravdu v tom, že není obvyklé, aby jeden vůbec nepracoval, ale - může se stát, že je ten jeden (v tomto případě žena) doma s dlouhodobě nemocným/postiženým dítětem, stará se o nemocného seniora - ne že by k tomu neměly ty lépe situované rodiny nějaké ošetřovatelky, ale nemají je obvykle na full time, protože ten rodinný příslušník je někdo, koho mají rádi a kdo patří do rodiny. NEBO se stane, že jeden z dvojice může dělat jen práci, která nejen že nepřináší žádné relevantní peníze, ale ani se jaksi "nehodí", aby je ten dotyčný vykonával. A to není vymoženost kapitalismu nebo nějakých 7 % upper class, kvůli tomu už byla ženou v domácnosti třeba i moje nebožka babička. Prostě se "nehodilo", aby v socialismu, kde si byli všichni rovni měl vysoce postavený důstojník manželku, která dělá ve výkupu lahví nebo v prádelně. A nic moc jiného by s dvoutřídkou z Plánice dělat nemohla. Žena v domácnosti prostě vypadala líp. Jo, ony si ty holky v situaci mojí babičky dneska občas založí nějaký e-shop nebo se věnují pletení designových čepic pro miminka, ale je to spíš koníček než práce. Líp to vypadá, než že "nedělají nic".

A pokud jde o ty podnikatelské účty, což je odpověď pro Eudo - u podnikatele je vcelku běžný, že má několik účtů a na ně přelévá peníze podle potřeby, včetně účtu "rezervního" - takže třeba na jeden účet odkládá peníze, aby z nich vykrýval věci, které nesouvisí s provozem TEĎ, ale odkud je možné je v případě potřeby vzít. A pokud je tam dlouhodobě velký přebytek, stejně jako na účtech přímo s firmou souvisejících, může (NEMUSÍ!) si za ty peníze koupit nový auto. Nevím, v čem je problém, když se ho v takové situaci manželka zeptá: "Hele, Pepo, líbí se mi jedno auto, máme na něj prachy?"