To, že je státní maturita na úrovni základní školy, je známo už dávno. Vědí to učitelé, vědí to politici. Na maturitní obory dnes ze základních škol odchází zhruba 70% žáků, na učiliště necelých 30%, z nichž však po vyučení řada nastoupí na nástavbu a chce si také udělat maturitu. Na maturitní obor se dostane každý, kdo chce, školy nejsou naplněné. Ve druhém kole přijímacího řízení se již většinou žádné přijímací zkoušky nepíší. Z toho logicky vyplývá, že maturita musí být hodně lehká, aby ji zvládli i podprůměrně inteligentní lidé.
Snížení počtu studentů přijímaných na maturitní obory si společnost nepřeje.
Zajímavé je i hodnocení písemné práce z českého jazyka(slohu). Hodnotí se 6 kritérií, jedním z nich je pravopis. Pokud se práce nevztahuje k tématu, není v ní vůbec dodržen zadaný slohový útvar nebo nemá minimální stanovený rozsah (250 slov), pak se již další kritéria nehodnotí a student neuspěje. Z pravopisu ale může dostat 0 bodů, tj. může napsat třeba 50 hrubých chyb, a pokud z ostatních kritérií získá (celkem) alespoň 12 bodů ze 30 možných, u maturity obstojí.
Zaráží mě i skutečnost, že u didaktického testu z českého jazyka se vyžaduje úspěšnost 43% a u matematiky pouze 33%. Domnívám se, že je to proto, aby žáci z nástaveb, kteří neumí žádný cizí jazyk a vybírají si tedy matematiku (kterou také neumí), měli větší šanci maturitu získat.
Každoročně pak v novinách vycházejí články, jak je nespravedlivé, že studenti z nástaveb musí psát stejné maturitní písemky jako studenti gymnázií. Takovéto informace mě štvou, protože ke složení společné části maturity opravdu stačí znalosti ze základní školy. Didaktický test z matematiky opravdu není na úrovni matematiky gymnaziální.