Já myslím, že klíčový je tam to "jsem pořád v pohybu" a "pro radost".

A i to s tím jedením - pokud to člověk má tak, jak říkáš, tak má možná menší potřebu jíst "z nudy", z nevyspání, z kompenzace něčeho jinýho... tak jako i ty ostatní věci i to jídlo jí s radostí a nemá potřebu jím "dosycovat" jiné deficity. A i to, jak moc má pocit, že jí, je podle mě dost o psychice (pokud si to opravdu exaktně neodvažuje).