Rose,

děkuji, to je přesně ten příklad.

Jakkoli chápu Tvé rozpaky (taky si mám občas problém říct za něco o peníze), tak tohle jde čistě za Tebou.

Ty sama uznáváš, že Tvoje dorty jsou dobré (kvalitní suroviny apod.). Ale na druhou stranu namítáš, že nejsou dokonalé (to ty z cukrárny asi taky nejsou).

A neuděláš to, aby sis spočetla náklady plus práci a přiměřený zisk a tomu zákazníkovi to NA ROVINU sdělila (a chceš-nechceš), ale chováš se vůči němu pasivně-agresivně (řekneš si míň a od toho zákazníka očekáváš, že to nějak sám vycítí a bude korigovat). A pokud to neudělá, tak na něj budeš naštvaná.

Ale vůči tomu zákazníkovi je to těžce nefér. Když někoho žádám o nějakou službu, tak předpokládám, že mi řekne, jak si ji cení, na férovku a bez jakýchkoli postranních úmyslů. V žádném případě mi nepřísluší řešit jeho problémy a zohledňovat jeho komplex méněcennosti a falešné ohledy. Ono to vypadá strašně ušlechtile, ale ve skutečnosti to tak vůbec není, je to podraz na tom klientovi (neřekneš mu na rovinu cenu a odpovědnost za to, aby byla "férová", svalíš na něj).

Nechtěla bych s někým takovým obchodovat ani za zlaté prase. Je mi milejší vědět, na čem jsem, na rovinu od samého začátku.