Janinko, budiž ti útěchou, že přepinknout na sourozence to často nejde i když existuje, protože něktěří sourozenci jsou podstatně asertivnější a přepinknout na sebe nic nenechají, takže to nakonec vždycky udělá ten "slabší kousek".
Máš to těžký, ale opravdu asi pomůže, byť částečně a ne na trvalo, zapracovat na svém svědomí, ve směru posunu k tomu, že budeš sobečtější. Moje matka mi vždycky vytáčela tím, jak popisovala, co všechno musí zařídit /blbě chodí a neřídí/, jak tam musí osobně a podobně. V praxi to probíhalo tak, že jsem za ní dorazila po domluvě, ať si napíše seznam, co vše máme objet, co mohu udělat sama atd. Já dorazila, udělali jsme první destinaci z pěti a ona se cítila unavená a žádala odvoz domů. Nato jsem jí řekla, že nebudu jezdit sto kilometrů kvůli tomu, abych jí odvezla kilometr na poštu, aby si zaplatila složenku, kterou může ona zaplatit z účtu /případně já/ a najednou to šlo. Než se někam vypraví, obvolá vše potřebné /většinu věcí se dá vyřídit z domova/, složenky platí převodem /s počítačem je kamarád už dávno/ a mně volá až pouze na to opravdu důležité. Ale trvalo to a taky jsem místy byla nezdárná dcera. Je jí 70, chvílema je umíněná jak malý dítě, ale to už jsem se naučila se nad to povznést a ono se to nakonec pokaždý nějak vyřeší, byť ne vždy tak, jak by si přála ona. Na druhou stranu nemáme problém, pokud něco opravdu hoří, sednout do auta v deset večer a dojet udělat, ale musí to být racionální požadavek.