To mě mrzí. Taky mám nějaké kostlivce ve skříni, minulost nezměníme. Ale pracovat se s tím dá (klidně aspoň v nějaké anonymní tématické skupině?) Může se to změnit v součást tvojí historie, která se sice intenzivně podílela na tom, kdo a jaká teď jsi, ale už nepůsobí tu směs hnusných pocitů, nemá prostě takovou moc. Předpokládám, že už jsi vyzkoušela ledacos, ale nevzdávej to a věř, že úlevu a vyrovnanost můžeme najít i s traumatickou minulostí. Chápu, že se nehrneš do svlíkání kůže před cizími lidmi, ale ono to fakt pomáhá, jen to chce (obrovskou) odvahu. Člověk je na tom tak špatně, jak špatné je jeho nejhorší tajemství, jakmile to ze sebe dostaneme, ty emoce se mění. To je tedy moje zkušenost, jistě je cest dopředu víc. Ať je brzy lépe, nejsi v tom sama