ano, tohle je přesně ono.

Babička vlastně nic nechce. Jen jí tohle nevoní, tohle nechutná, tohle bylo nedopečený, tam ji nechali čekat, tam ji špatně dovezli, tam čekala ve frontě, tam na sanitku...

Prostě je jí těžko vyhovět.

Ona to přesune na mého rodiče, ačkoliv rodič má své a závažné zdravotní problémy .. a protože to rodiče trápí a ví to sestra a vím to já, tak to přesuneme my na sebe. Ale my jsme ráznější a máme omezené možnosti (obě práci, sestra malé dítě a jsme daleko). A babička si pak stěžuje rodiči, že kdyby přijel on, tak by to určitě bylo to ono.

Já v tom vidím jen vydírání a už jsem docela naštvaná, sestra taky, takže babičku občas postavíme před hotovou věc a paradoxně to na ni funguje nejlíp. Nevoní, nechutná, nedopečené?
Tak to nejez, nepij, nechtěj, hodíme to do koše a je to.

Najednou to v drobnostech začíná jít, protože vyhodit to? To nedovolí a už chválí. Ale to je 15 let... takových her.