zuby jsem zmiňovala akorát proto, že se to kolem nich od začátku točilo. Občas nevyčištěné zuby mě nechávají vcelku v klidu. U nás je problém v jiné rovině - jak psala Sally, žije okamžikem, vnímá jen detail. Nepůjde čistit zuby teď, protože se nemůže odtrhnout od toho, čemu se věnuje. Nepůjde za 5 minut, protože stále nedokáže ukončit činnost. Nepůjde za 20 minut, protože ho mezi tím zaujme něco jiného. Nepůjde za 30 minut, protože už je strašně unavenej a nedokáže to. Ovšem klidně věnuje 15 minut tomu, aby diskutoval o tom, proč nepůjde teď. V tom lepším případě. V horším jde do afektu, protože se po něm něco chce. Takže už to celá přeskakuju a po prvním upozorněním už tlačím na činnost = prudím. Buď to v nějakém časovém horizontu vzdá a jde nebo teda začne vyvádět, ale o dřív, než by na to došlo, kdybych neprudila a nechala to na něm, takže nejsme v takovým skluzu. No a tak to máme s kdečím. Oblečení, hygiena, škola, úkoly, úklid...