Já si uvědomuju, že pro mě hraje roli, jak je to dostupný, a když vím, že v tomhle nejsou žádný překážky (žádnej režim to nezakazuje a není to finančně úplně nedosažitelný), tak po tom paradoxně tak trochu přestanu toužit.

A u věcí to mám podobně. Asi jako když generace, která zažila bídu, měla potřebu hromadit potraviny a věci vůbec (co kdybych to později nesehnal), ale my si nakoupíme jen to, co momentálně potřebujem, a nemáme potřebu syslit si ve špajzu 20 kg cukru nebo tak něco.