Přidat odpověď
Já bych nepoužívala takové výrazy. Je to 17-letý pes, odžil si v rodině zakladatelky krásné roky, dva poslední roky roky péče o něj, jestli to zakladatelka cítí tak, že je čas ho uspat, myslím, že pro psa to bude správné rozloučení, je čas pro psa žít a čas v klidu odejít. Se starší dcerou bych ale o tom mluvila a neudělala to nijak kategoricky, nestaráš se, mlč. Možná pokud by nechtěla ještě k uspání přistoupit, tak bych na ni přenechala část péče, ale ne tak, aby z toho pak měla pocit, že nezvládla a proto. Ale spíš abych pochopila, že péče o takového psa je náročná a energie je třeba i jinde.
Já to vidím, že je čas pro zvíře k žití a čas k tichému odchodu a že pes bude spokojený, no rozhodnutí je asi na všech, kdo k pejskovi mají citový vztahy a starají se o něj. Na dospělou dceru bych přenesla část péče o pejska, může to být i její rozhloučení s ním, ještě mu posloužit a pak se rozloučit.
Možná.
Předchozí